Už v pradávných dobách bývali Keltové spíše obáváni než vítáni. Jelikož prosluli jako nelítostní a nezdolní vále?níci, žoldáci a dobyvatelé, jevili se o?ím st?edomo?ského sv?ta jako barba?i par excellence, jako nep?átelé lidské civilizace. R?zné keltské národy bojovník?, zem?d?lc? a ?emeslník?, které nebyly nikdy politicky sjednocené, avšak sdílely spole?ný jazyk i spole?enskou strukturu (o niž se opírala jejich vále?nická ideologie), obývaly po n?kolik staletí v?tšinu kontinentální i ostrovní Evropy v?etn? okrajových ?ástí Malé Asie. Vytvá?ely um?lecké artefakty, zbran? a hmotné statky, které se liší od oblasti k oblasti, moderní archeologie proto rozeznává západní halštatskou a pozd?jší laténskou kulturu v kontinentální Evrop?, ibero-atlantické kulturní skupiny a národy golasecké kultury v severozápadní Itálii. Keltové nestav?li megalitické památky a zanechali po sob? pouze n?kolik málo velkých soch, jež bychom mohli porovnávat se sochami pocházejícími z ?eckého ?i etrusko-italického sv?ta. Keltské um?ní se zam??ovalo na malé p?edm?ty a jeho "neklasický" výtvarný rejst?ík dal vzniknout fantastickým, prchavým výjev?m velmi specifické povahy, jež odrážely keltský duchovní a magicko-náboženský sv?t. Mnohé dochované památky jsou p?edm?ty každodenní pot?eby pocházející z hrobních výbav. Navzdory teritoriální expanzi ?íma i jiných národ? se identita, jazyk, kult a víra Kelt? udržely až do po?átku st?edov?ku. Zásluhou ústn? p?edávaných p?íb?h?, které sbírali a zapisovali irští mniši, se m?žeme dopodrobna obeznámit s duchovním sv?tem i kulturou keltských národ?, jež v d?jinách evropského kontinentu pat?ily k ur?ujícím silám. A?koli odborníci na ?eckou a ?ímskou civilizaci je po dlouhou dobu ozna?ovali za kulturn? druho?adé, stali se dnes Keltové - rovn?ž zásluhou významných mezinárodních výstav, jež prezentovaly nové archeologické objevy - jedním z nejstudovan?jších národ? starov?ku.
Keltové Poklady starobylych civilizacì
VITALI, DANIELE
2008
Abstract
Už v pradávných dobách bývali Keltové spíše obáváni než vítáni. Jelikož prosluli jako nelítostní a nezdolní vále?níci, žoldáci a dobyvatelé, jevili se o?ím st?edomo?ského sv?ta jako barba?i par excellence, jako nep?átelé lidské civilizace. R?zné keltské národy bojovník?, zem?d?lc? a ?emeslník?, které nebyly nikdy politicky sjednocené, avšak sdílely spole?ný jazyk i spole?enskou strukturu (o niž se opírala jejich vále?nická ideologie), obývaly po n?kolik staletí v?tšinu kontinentální i ostrovní Evropy v?etn? okrajových ?ástí Malé Asie. Vytvá?ely um?lecké artefakty, zbran? a hmotné statky, které se liší od oblasti k oblasti, moderní archeologie proto rozeznává západní halštatskou a pozd?jší laténskou kulturu v kontinentální Evrop?, ibero-atlantické kulturní skupiny a národy golasecké kultury v severozápadní Itálii. Keltové nestav?li megalitické památky a zanechali po sob? pouze n?kolik málo velkých soch, jež bychom mohli porovnávat se sochami pocházejícími z ?eckého ?i etrusko-italického sv?ta. Keltské um?ní se zam??ovalo na malé p?edm?ty a jeho "neklasický" výtvarný rejst?ík dal vzniknout fantastickým, prchavým výjev?m velmi specifické povahy, jež odrážely keltský duchovní a magicko-náboženský sv?t. Mnohé dochované památky jsou p?edm?ty každodenní pot?eby pocházející z hrobních výbav. Navzdory teritoriální expanzi ?íma i jiných národ? se identita, jazyk, kult a víra Kelt? udržely až do po?átku st?edov?ku. Zásluhou ústn? p?edávaných p?íb?h?, které sbírali a zapisovali irští mniši, se m?žeme dopodrobna obeznámit s duchovním sv?tem i kulturou keltských národ?, jež v d?jinách evropského kontinentu pat?ily k ur?ujícím silám. A?koli odborníci na ?eckou a ?ímskou civilizaci je po dlouhou dobu ozna?ovali za kulturn? druho?adé, stali se dnes Keltové - rovn?ž zásluhou významných mezinárodních výstav, jež prezentovaly nové archeologické objevy - jedním z nejstudovan?jších národ? starov?ku.I documenti in IRIS sono protetti da copyright e tutti i diritti sono riservati, salvo diversa indicazione.
